DOKTORKA VIKTORIE - Psychologický krimithriller z lékařského prostředí

Česká beletrie – krimi, psychologické thrillery, pro ženy

Viktorie obětovala soukromý život poslání lékařky, které pro ni znamená víc než rodina. Kvůli práci se dokonce vzdala i vlastního syna a po krachu manželství věnuje čas výhradně kariéře. Když je však za záhadných okolností brutálně zavražděna její kolegyně, otřese se Viktoriin svět v základech. Policie totiž přichází s hypotézou, že pachatel zaměnil oběti a mrtvá měla být právě ona. Motiv? Neznámý. Situaci přiostří bomba instalovaná v autě dalšího lékaře z nemocnice, ve které je Viktorie zaměstnaná. Dvě zdánlivě nesouvisející vraždy způsobí mezi personálem kliniky poplach a mladá lékařka začíná navzdory své tvrdé povaze propadat panice.Tragické události ale nekončí. Umírá další mladá žena a následně se obětí útoku stává také hlavní hrdinka. V přímém ohrožení života Viktorie pochopí, že honba za kariérou a věhlasem ji připravila o to nejcennější – lásku a dítě. Bohužel jí však zbývají pouhé minuty a ona už své chyby možná nikdy nenapraví.

Vázaná, lamino lesklé, formát 145x210 mm, 320 stran
Hmotnost: 0,50 kg
Doporučená maloobchodní cena: Kč 299,-
Datum vydání: 20. 4. 2020
ISBN 978–80-907508-7-6
EAN 9788090750876
Vydává Nakladatelství MaHa, Kuberova 1345/1, 693 01 Hustopeče

www.marketaharasimova.cz

AUTORKA
Markéta Harasimová začala knihy vydávat už během studií. Dnes se literární tvorbě věnuje na plný úvazek, stala se televizní a divadelní scenáristkou a vystupuje se svým kulturním programem pro děti i dospělé. Spolupracuje s řadou známých osobností a založila vlastní nakladatelství MaHa, kde vychází díla její i jiných českých autorů. Autorčina tvorba je laděna romanticky a detektivně; často jde až na hranici thrilleru.Tíhne k akci, pádným dialogům a emotivním situacím. Z tvorby Markéty Harasimové můžeme jmenovat romány pro ženy Rozcestí, Miriam, Nejkrásnější dar,Osmnáct, nebo erotické krimithrillery Sametová kůže, Mrazivé hry, Purpurové doteky. Dále pak psychologický thriller Vůně noci, Černá vdova či Hedvábná past, případně mysteriózní romány Poháry touhy a Potemnělý ráj. Na kontě má také interaktivní knížku pro děti Z deníku kočičky Ťapičky, k níž právě vzniká pokračování. Doktorka Viktorie je její dvacátou knihou. www.marketaharasimova.cz

UKÁZKA
ÚRYVEK Z PROLOGU

„Trochu si popovídáme, doktorko Weisová,“ pronesl po chvíli tichým, hrozivým tónem. Zkameněla.
„Doktorko… Weisová?“ zajíkla se.
„Divíš se, že vím, jak se jmenuješ?“
„J… j… já ale… ne… nejsem…“
„Nekoktej a vymáčkni se naráz!“ okřikl ji. „Co nejsi?“
Polkla, aby se zbavila dusivého knedlíku v hrdle. „Nejsem… Weisová.“
Tohle evidentně nečekal. „Cože?!“
„Jmenuju… se… Benešová.“
„To je nějaký podělaný trik?“
„Ne… ne! Mám tady… občanku… V kabelce.“
Pár vteřin panovalo mrtvolné ticho. „Pokračuj dál! Pořád rovně,“ přikázal jí pak. „A drž už hubu!“
To však nedokázala. „Prosím, určitě si mě s někým pletete…“
„Zavři klapačku!“ zařval a sekl nožem, který se jí zaryl do ramenního svalu. Vykřikla také a zacloumala volantem – auto nebezpečně zakolísalo. „Do prdele, co to děláš?!“ vyjekl. „Ještě jedna taková zhovadilost a ufiknu ti ucho, krávo jedna! Jeď normálně!“
Poslechla.
Jízda hrůzy trvala ještě asi deset minut, než dostala příkaz zastavit. Ani tentokrát se nevzpouzela, přestože neměla ponětí, kde se nachází. Zmatek, paralyzující strach, rostoucí panika a tma vykonaly své. Připadala si jako v bludišti.
„Vem si kabelku a vystup!“
S námahou našla ztracený hlas. „Prosím… neubližujte mi…“
„Mlč a vypadni z toho auťáku! A nechej zapnutý motor!“ Jeho tón postrádal emoce a zněl zcela chladnokrevně, což ji děsilo. S trhaným nádechem si odepnula pás, zesláblou rukou uchopila kabelku a sáhla po kličce. O chvíli později ji ovanul vlahý noční vzduch.
Vystoupil současně s ní. „Ukaž mi tu občanku,“ pronesl ledově.
Rozechvělýma rukama se přehrabovala obsahem tašky, až konečně narazila na peněženku ukrývající legitimaci. Podala mu ji a s naprosto vygumovaným mozkem sledovala, jak pečlivě studuje její osobní údaje. Nakonec zabodl pohled do hrůzou rozšířených očí. „Takže nejsi Weisová?“
„Ne…“
„Ale znáš ji.“
„Já…“
„Znáš?!“
„Je… to kolegyně.“
„Jste si dost podobné,“ konstatoval, a jeho zornice ji skenovaly jako dva rentgenové paprsky. „A máš stejnou značku i barvu auta.“
Mlčela. Modlila se. Prosila boha o milost. Pak i samotného ďábla. Upsala by se mu za pouhý rok života! Rok, během kterého by se mohla rozloučit se svými blízkými… Ne, nechtěla tady a teď umřít! Opravdu by zaprodala duši, jen aby se mohla zachránit. Do slova a do písmene.
Odhodil průkaz na vozovku a konečně ji pustil ze zřetele. Potom udělal bez jediného slova čelem vzad a zapadl za volant. Stála na místě jako kamenná socha a lebkou jí rezonovalo jen pár slov. Je po všem? Zmizí teď? Přežiju?
Rozjel se. Zdolal pár desítek metrů… načež zablikala brzdová světla. V prvních vteřinách nepochopila, co má v úmyslu. A když jí to došlo, bylo příliš pozdě. Řidič zařadil zpátečku a šlápl na plyn – neměla sebemenší možnost zabránit zničujícímu střetu. Rozevřela ústa k němému výkřiku, který z nich však nevyšel.
Pod tmavomodrou oblohou zazněl tupý náraz. Nezřetelně vnímala, jak prolétla vzduchem a jako hadrová panenka přistála o kus dál na studeném asfaltu.
Celým jejím tělem projela prudká bolest – pravděpodobně má polámanou polovinu kostí v těle. Ale… stále žije! Ještě má šanci…
Snad zázrakem dokázala zvednout hlavu a zacílila pohled… přímo do chřtánu smrti. Auto se na ni řítilo v plné rychlosti a ona byla zcela bezbranná. Ďábel její modlitbu vyslyšel, jen si ji vyložil po svém.
Temná noc spolkla tichý, zoufalý sten, který ukončilo zaskřípění brzd.

---