Kojení dítěte ve věku kolem dvou a půl roku nebo i déle je v moderní společnosti stále předmětem mnoha diskusí. Zatímco část veřejnosti jej vnímá jako neobvyklé, současná medicína i doporučení předních zdravotnických organizací potvrzují, že pokračování v kojení po druhém roce života je zcela fyziologické a může přinášet zdravotní i psychologické přínosy – pokud to plně vyhovuje matce i dítěti.

WHO i Americká akademie pediatrů: kojení do dvou let a dále

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života a následně pokračování v kojení spolu s vhodnou pestrou stravou do dvou let věku dítěte a déle podle přání matky a dítěte.

Stejné stanovisko od roku 2022 zastává také Americká akademie pediatrů (AAP), která doporučuje podporovat kojení minimálně do dvou let věku dítěte a následně tak dlouho, jak si to matka a dítě přejí.

Mateřské mléko zůstává biologicky aktivní

Mateřské mléko ani po druhém roce života neztrácí své biologické vlastnosti. Nadále obsahuje řadu ochranných látek, například:

• sekreční imunoglobulin A (IgA),
• laktoferin,
• lysozym,
• oligosacharidy podporující střevní mikrobiom,
• různé imunitní buňky a další bioaktivní složky.

Tyto látky podporují obranyschopnost dítěte a pomáhají chránit sliznice před infekcemi.

Řada studií potvrzuje, že kojené děti mají nižší výskyt některých infekčních onemocnění, zejména:

• infekcí dýchacích cest,
• průjmových onemocnění,
• zánětů středního ucha,
• některých hospitalizací v raném dětském věku.

Mikrobiom – jedno z největších témat současné medicíny

Velká pozornost je dnes věnována střevnímu mikrobiomu.

Mateřské mléko obsahuje speciální oligosacharidy, které dítě samo netráví. Slouží jako potrava pro prospěšné bakterie, zejména rodu Bifidobacterium.

Správně vyvinutý mikrobiom se podílí na:

• vývoji imunitního systému,
• regulaci zánětlivých procesů,
• metabolismu,
• ochraně proti některým infekcím.

Vývoj střevního mikrobiomu pokračuje i po druhém roce života a mateřské mléko může být jedním z faktorů, které jeho příznivé složení podporují.

Co říká PharmDr. Margit Slimáková

PharmDr. Margit Slimáková dlouhodobě podporuje doporučení WHO, podle nichž je pokračování v kojení po druhém roce života přirozené, pokud vyhovuje dítěti i matce. Ve svých textech opakovaně upozorňuje, že mateřské mléko zůstává hodnotnou součástí dětského jídelníčku i u starších dětí a že o délce kojení by měla rozhodovat především konkrétní rodina, nikoli společenské předsudky.

Další odborníci se shodují

Podobný pohled zastává také řada pediatrických společností v Evropě i Severní Americe.

Odborníci upozorňují, že neexistuje žádný medicínský důvod stanovovat pevnou horní hranici délky kojení. Pokud dítě prospívá, přijímá běžnou pestrou stravu a kojení vyhovuje oběma stranám, není důvod je ukončovat pouze kvůli věku dítěte.

Přínosy také pro matku

Dlouhodobé kojení přináší zdravotní výhody také ženám.

Výzkumy ukazují souvislost mezi delší dobou kojení a nižším rizikem:

• rakoviny prsu,
• rakoviny vaječníků,
• diabetu 2. typu

Kojení není jen výživa

Ve věku dvou až tří let již kojení nepředstavuje hlavní zdroj energie ani živin. Přesto může mít významnou psychologickou funkci.

Při kojení se u matky i dítěte uvolňuje hormon oxytocin, který podporuje pocit bezpečí, snižuje stres a posiluje vzájemnou citovou vazbu.

Kojení může být pro některé děti významným zdrojem uklidnění, pocitu bezpečí a blízkosti, zejména při nemoci nebo stresu.

Matka potřebuje podporu partnera i rodiny

Odborníci zároveň upozorňují, že dlouhodobé kojení bývá pro matku fyzicky i psychicky náročné.

Patří sem zejména:

• časté noční probouzení dítěte,
• nedostatek spánku,
• dlouhodobá únava,
• omezený prostor pro vlastní regeneraci,
• náročné sladění péče o dítě s pracovním životem.

Proto je důležitá podpora partnera a širší rodiny. Pomoc s domácností, péčí o dítě nebo vytvořením prostoru pro odpočinek může významně přispět k psychické pohodě matky.

Rozchod rodičů a kojení

Pokud se rodiče rozejdou, může být skutečnost, že je dítě stále kojeno, jedním z faktorů, které soud nebo orgány sociálně-právní ochrany dětí zohledňují při rozhodování o péči.

Nejde však o automatické ani rozhodující kritérium.

Soudy i OSPOD vždy posuzují nejlepší zájem dítěte jako celek – tedy jeho věk, zdravotní stav, citové vazby, způsob dosavadní péče a schopnost obou rodičů zajistit bezpečné prostředí.

U velmi malých dětí může být zachování kontinuity kojení jedním z faktorů podporujících stabilitu dítěte, vždy však záleží na individuálních okolnostech konkrétního případu.

Závěr

Současné poznatky medicíny potvrzují, že kojení dítěte ve věku dvou a půl roku nebo i déle je zcela fyziologické a může přinášet zdravotní, imunologické i psychologické výhody.

Stejně důležité je ale respektovat potřeby matky. Délka kojení není soutěží ani známkou kvality rodičovství. Je to individuální rozhodnutí rodiny, které by mělo vycházet z potřeb dítěte i matky a být podpořeno porozuměním okolí.

Autor: Redakce

:2 x fotografie matky s dítětem -generovaný pomocí AI,

1 x fotografie PharmDr. Margit Slimákové - použito se souhlasem PharmDr. Margit Slimákové.

Článek vznikl se souhlasem PharmDr. Margit Slimákové.

Zdroj:Zdravá výživa pro děti - PharmDr. Margit Slimáková | PharmDr. Margit Slimáková

Kojení a doplňkové krmení - PAHO/WHO | Panamerická zdravotnická organizace

Globální strategie pro krmení kojenců a malých dětí - PAHO/WHO | Panamerická zdravotnická organizace

Policy Statement: Breastfeeding and the Use of Human Milk | Pediatrics | American Academy of Pediatrics

The Hidden Universe of Human Milk Microbiome (2022)

Biology of human milk oligosaccharides: From basic science to clinical evidence

- Sprenger - 2022 - Journal of Human Nutrition and Dietetics - Wiley Online Library

Kojení dětí dvouletých a tříletých – Kojení v pohodě