Praha – U příležitosti Světového týdne kojení upozorňuje Česká neonatologická společnost na nenahraditelný význam mateřského mléka. To totiž není pouze ideální výživou pro novorozence, ale v případě předčasně narozených dětí doslova život zachraňujícím „lékem“. Odborníci zároveň upozorňují na potřebu posílit síť mléčných bank a podpořit ženy, které své mateřské mléko darují.

Mateřské mléko představuje zlatý standard výživy pro všechny děti. U donošených novorozenců optimálně pokrývá jejich nutriční potřeby, poskytuje přirozenou ochranu před viry a bakteriemi a snižuje riziko alergií, ekzémů, astmatu, obezity i některých civilizačních onemocnění v dospělosti.

Ještě významnější roli však hraje u předčasně narozených dětí. Díky vysokému obsahu protilátek a jedinečnému složení odpovídajícímu potřebám nezralého organismu podporuje vývoj trávicího traktu, přispívá ke správnému vývoji mozku a snižuje riziko závažných infekcí.

„Mateřské mléko je nenahraditelné pro všechny kojence. Zásadní je však pro nezralé děti s velmi nízkou porodní hmotností do 1500 gramů, kdy funguje i jako lék, který prokazatelně snižuje riziko nekrotizující enterokolitidy. To je závažný zánět střev, který má u extrémně nedonošených dětí až padesátiprocentní úmrtnost. Při umělé výživě je riziko tohoto onemocnění mnohonásobně vyšší,“ vysvětluje MUDr. Iva Burianová, Ph.D., z České neonatologické společnosti.

Mléčné banky zachraňují životy stejně jako krev

Ne všechny maminky mají bezprostředně po porodu dostatek vlastního mateřského mléka. Právě v těchto případech jsou nenahraditelné banky mateřského mléka. V České republice dnes fungují čtyři – v Praze, Hradci Králové, Mostě a Českých Budějovicích.

Darované mateřské mléko prochází přísnými mikrobiologickými testy, analýzou i pasterizací, aby bylo pro nejmenší pacienty maximálně bezpečné. Pomáhá překlenout období, než se matce vytvoří dostatek vlastního mléka, a podle odborných studií mají takto dokrmované děti větší šanci na úspěšné pokračování v kojení.

„Darování mateřského mléka má pro záchranu životů novorozenců obdobný význam jako darování krevní plazmy nebo krevních destiček. Je proto důležité dárkyně podporovat a společensky oceňovat,“ říká prim. MUDr. Jan Malý, Ph.D., předseda České neonatologické společnosti.

Nová evropská pravidla přinesou změny

Od srpna 2027 začne platit nové evropské nařízení č. 2024/1938 (SoHO), které zařazuje lidské mateřské mléko mezi látky lidského původu podobně jako krev nebo tkáně.

Mléčné banky budou muset splnit přísnější požadavky na kvalitu a bezpečnost a projít náročnou certifikací. Odborníci upozorňují, že bez dostatečné finanční podpory státu a zdravotních pojišťoven hrozí omezení nebo zánik některých regionálních pracovišť, což by mohlo vést k nedostatku dárcovského mateřského mléka.

Kojení je přínosné i po druhém roce života

Světová zdravotnická organizace (WHO) i Ministerstvo zdravotnictví České republiky doporučují výlučné kojení po dobu prvních šesti měsíců života dítěte. Po zavedení příkrmů doporučují pokračovat v kojení do dvou let věku i déle, pokud to vyhovuje matce i dítěti.

„Mateřské mléko je ideálem, ale ne vždy jde všechno hned podle představ. Klíčová je v takových chvílích včasná a citlivá podpora – zejména ze strany personálu v porodnicích a certifikovaných laktačních poradkyň, které maminkám pomáhají nejtěžší začátky překlenout,“ doplňuje prim. MUDr. Jan Malý.

Odborníci připomínají, že dlouhodobé kojení přináší řadu zdravotních výhod nejen dítěti, ale také matce. Každá rodina má však svou vlastní cestu a délka kojení je individuální. Pokračující kojení batolat není podle současných vědeckých poznatků ničím neobvyklým a může být významným přínosem pro jejich zdraví i psychickou pohodu.

Co říkají světové odborné společnosti?

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO doporučuje výlučné kojení během prvních šesti měsíců života dítěte. Po zavedení příkrmů doporučuje pokračovat v kojení do dvou let věku i déle, pokud to vyhovuje matce i dítěti.

Podle WHO zůstává mateřské mléko i po prvním roce života významným zdrojem živin, ochranných protilátek a dalších biologicky aktivních látek podporujících zdraví dítěte.

UNICEF

UNICEF sdílí stejné doporučení jako WHO a podporuje pokračování kojení společně s běžnou stravou do dvou let věku nebo déle.

Organizace zdůrazňuje, že kojení:

• podporuje zdravý růst dítěte,
• přispívá ke správnému vývoji mozku,
• podporuje imunitní systém,
• pomáhá vytvářet pocit bezpečí a psychické pohody.

American Academy of Pediatrics (AAP)

Americká pediatrická akademie ve svém doporučení z roku 2022 uvádí, že je vhodné pokračovat v kojení nejméně do dvou let věku a déle, pokud si to přejí matka i dítě.

Současně doporučuje, aby zdravotničtí pracovníci rodiče v pokračujícím kojení aktivně podporovali.

Mateřské mléko podporuje střevní mikrobiom

Moderní medicína považuje střevní mikrobiom za jednu z nejdůležitějších součástí lidského zdraví. Mateřské mléko obsahuje řadu biologicky aktivních látek, například lidské oligosacharidy (HMO), imunoglobuliny (zejména IgA), laktoferin, enzymy, růstové faktory a další ochranné složky.

Tyto látky podporují růst prospěšných střevních bakterií, přispívají ke správnému vývoji střevního mikrobiomu a tím i správné funkci imunitního systému. Zdravý mikrobiom je spojován s lepší ochranou před infekcemi, zdravým trávením i správným vývojem osy střevo–mozek, která ovlivňuje také psychickou pohodu dítěte.

Kojení podporuje také psychický vývoj dítěte

Kojení není pouze způsob výživy. Odborná literatura popisuje jeho význam také z hlediska psychického vývoje dítěte.

U batolat může pokračující kojení:

• přispívat k pocitu bezpečí,
• pomáhat při uklidnění po náročných situacích,
• usnadňovat usínání,
• podporovat vytváření bezpečné citové vazby mezi dítětem a pečující osobou.

Proto není neobvyklé ani kojení dítěte ve věku 2,5 roku, pokud prospívá dítěti i matce a odpovídá jejich potřebám. Doporučení WHO, UNICEF i American Academy of Pediatrics vycházejí z rozsáhlých vědeckých studií a shodují se, že pokračující kojení po druhém roce života je přirozené a může být pro dítě zdravotně i psychicky přínosné.

Světový týden kojení tak znovu připomíná, že mateřské mléko není jen výživou. Je přirozenou ochranou zdraví dítěte, významně přispívá k jeho správnému vývoji a u nejzranitelnějších novorozenců může rozhodovat o jejich životě. Stejně důležitá je proto podpora kojení, dostupnost odborné pomoci i ochota maminek darovat mateřské mléko těm, kteří jej nejvíce potřebují.

Redaktorka: Andrea Skalická

Zdroj: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně

Další použité odborné zdroje

• World Health Organization (WHO): Infant and Young Child Feeding.

• World Health Organization (WHO): Breastfeeding.

• UNICEF: Early Childhood Nutrition.

• American Academy of Pediatrics: Breastfeeding and the Use of Human Milk (Policy Statement, 2022).

• Victora CG et al. Breastfeeding in the 21st Century: Epidemiology, Mechanisms and Lifelong Effect. The Lancet, 2016.

• Bode L. Human Milk Oligosaccharides: Every Baby Needs a Sugar Mama. Glycobiology, 2012.

• Ballard O., Morrow A. L. Human Milk Composition: Nutrients and Bioactive Factors. Pediatric Clinics of North America, 2013.