Někdy kolem druhého týdne života přijde večer, kdy miminko začne bez zjevné příčiny plakat – a nepřestává. Nepomáhá kojení, nošení ani přebalení. Rodiče postupně zkoušejí všechno, co je napadne, ale nic nezabírá. Přichází bezmoc, únava i pochybnosti, zda někde neudělali chybu.
Odpověď bývá často překvapivě jednoduchá: nejspíš vůbec žádnou. Pravděpodobně jde o kojeneckou koliku – přechodné období, které je sice velmi náročné, ale většinou samo odezní.
Kojenecká kolika se nejčastěji objevuje kolem druhého týdne života, vrcholí mezi čtvrtým a šestým týdnem a obvykle odezní do třetího až čtvrtého měsíce věku dítěte. Typicky se projevuje v odpoledních a večerních hodinách, zatímco mezi jednotlivými epizodami je miminko klidné, prospívá a chová se zcela normálně.
Kolika se netýká pouze kojených nebo jen uměle živených dětí. Může postihnout jakékoli miminko bez ohledu na způsob výživy nebo kvalitu péče. Starší studie uváděly výskyt u 17 až 25 procent kojenců do šesti týdnů věku, novější diagnostická kritéria Rome IV odhadují výskyt přibližně mezi 2 a 19 procenty.
Kojenecká kolika patří mezi funkční poruchy trávicího traktu. Při lékařském vyšetření se většinou neprokáže žádná anatomická ani biochemická příčina, přesto dítě intenzivně pláče.
Jedním z hlavních důvodů je nezralost organismu. Trávicí soustava i nervový systém se po narození stále vyvíjejí a učí se správně regulovat pohyby střev i zpracovávat množství nových podnětů.
Významnou roli podle odborníků hraje také střevní mikrobiom – společenství bakterií, které se během prvních měsíců života teprve vytváří. U části dětí mohou obtíže souviset také s přecitlivělostí na bílkovinu kravského mléka.
„Rodiče se mě velmi často ptají, co udělali špatně. Odpověď zní, že nejspíš vůbec nic. Kolika není důsledkem chyby v péči, nevhodné stravy matky ani špatného výběru kojeneckého mléka. Je to fáze, kdy se nezralý organismus teprve sžívá se světem,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, MBA.
Nejdůležitější je sledovat dítě mezi jednotlivými záchvaty pláče. Pokud dobře jí, přibývá na váze, spí a jinak působí spokojeně, jde s velkou pravděpodobností o běžnou kolikovou fázi.
Naopak okamžitou konzultaci s pediatrem vyžadují varovné příznaky, mezi které patří:
velmi pronikavý nebo nezvykle intenzivní pláč,
přetrvávání obtíží po čtvrtém měsíci věku,
neprospívání dítěte,
horečka,
opakované zvracení,
krev ve stolici,
opožděný psychomotorický vývoj.
Pozornost si zaslouží také psychický stav rodičů. Dlouhodobý neutišitelný pláč dítěte může vést k vyčerpání, úzkostem nebo depresím, a právě proto by rodiče neměli zůstávat na vše sami.
„Koliku zpravidla diagnostikujeme až po vyloučení jiných příčin pláče. Není to první závěr, ke kterému bychom měli dojít, ale poslední,“ doplňuje MUDr. Jan Boženský.
Odborné společnosti se shodují, že nejdůležitější léčbou bývá uklidnění a podpora samotných rodičů. Když vědí, že dítě není vážně nemocné a že jde o přechodné období, zvládají náročné dny i noci mnohem lépe.
Úlevu mohou přinést například:
nošení dítěte v náručí nebo šátku,
jemné houpání,
zavinování,
bílý šum,
klidné prostředí bez nadměrných podnětů.
Pokud existuje podezření na přecitlivělost na bílkovinu kravského mléka, může lékař doporučit krátkodobou eliminační dietu u kojící matky nebo speciální hydrolyzovanou kojeneckou výživu.
Stejně důležité je myslet také na rodiče. Položit dítě na chvíli na bezpečné místo, odejít na několik minut do vedlejší místnosti, uklidnit se a nabrat síly není známkou selhání, ale zodpovědného přístupu.
Výzkumy se v posledních letech intenzivně zaměřují také na střevní mikrobiom a možnosti jeho ovlivnění pomocí probiotik. Ani zde ale neplatí, že všechna probiotika fungují stejně.
Rozhodující není samotný nápis „probiotikum“ na obalu, ale konkrétní bakteriální kmen, jeho dávkování i množství kvalitních klinických studií, které jeho účinnost potvrzují.
„Účinek probiotik je kmenově specifický, takže výsledky dosažené u jednoho kmene nelze automaticky přenášet na jiný. Rozdíl mezi kmenem podloženým desítkami klinických studií a kmenem, u něhož podobná data chybějí, je proto zásadní,“ říká MUDr. Jan Boženský.
U bakteriálního kmene Lactobacillus reuteri vychází výrobce BioGaia z konceptu označovaného jako EvidenceBiotics, který zahrnuje více než 290 klinických studií s více než 25 000 účastníky – od novorozenců až po dospělé. Rodiče by se proto při výběru probiotik měli zajímat především o kvalitu vědeckých důkazů, nikoliv pouze o marketingové označení výrobku.
Přestože jsou první týdny s hodně plačícím miminkem pro rodiče mimořádně náročné, kojenecká kolika je ve většině případů pouze přechodnou vývojovou fází. S rostoucí zralostí trávicího i nervového systému obtíže postupně ustupují a dítě se vrací ke klidnějšímu režimu.
„Kolika je jednou z mála situací v pediatrii, kdy to nejlepší, co můžeme udělat, není za každou cenu zasahovat, ale dítě i jeho rodiče tímto obdobím bezpečně provést. Dobrou zprávou je, že tato fáze není trvalá,“ uzavírá MUDr. Jan Boženský, MBA.
Zdroj, foto: Bio Gara
Redaktor: Ondřej Š.
Teetravel - Váš golfový svět na dlani